Co je termosanace?

Termosanace je nejúčinnější známou metodou likvidace dřevokazného hmyzu.

Jedná se o osvědčenou metodu známou již od od 30. let 20. století, která se řídí německou normou pro ochranu dřeva DIN 68 800 část 4.

Dřevěné prvky stavby ohříváme horkým vzduchem na dostatečnou teplotu v celém jejich průřezu. Tím likvidujeme veškerý dřevokazný hmyz ve všech vývojových stadií. Ve dřevě nezůstanou žádná živá vajíčka, larvy, kukly ani dospělí jedinci.

Na celý proces termosanace se podívejte na našem videu:

Jak pracujeme?

V případě, že již dřevěné konstrukční prvky nesplňují svoji mechanickou funkci, provedeme před samotnou termosanací  nutné tesařské výměny a protézaci prvků.

Termosnací poté zajistíme komplexní likvidaci všech vývojových fází dřevokazného hmyzu v dřevěných prvcích konstrukce. V průběhu termosanace pečlivě měříme teploty ve středu dřevěných prvků a v sanovaném prostoru.

Po úspěšném dokončení sanace prokážeme, že byl všechen dřevokazný hmyz vyhuben a v případě zájmu provedeme preventivní chemické ošetření sanovaného objektu proti opětovnému napadení.

Nakonec vyhotovíme závěrečnou zprávu dokumentující průběh teplot během celého procesu a obsahující doporučení, která zaručí dlouhodobou vitalitu objektu.

Komu je termosanace určena?

Horkovzdušnou sanaci je možné použít na ošetření rodinných domů, chat a chalup, stodol, ale i památkově chráněných a historických objektů libovolného půdorysného rozsahu. Ostatně podívejte se sami:

Kde jsme již pomohli

Cena horkovzdušné sanace se odvíjí od doby ohřevu, která závisí na teplotě venkovního prostředí, velikosti sanovaného prostoru a průřezu sanovaných prvků. Celková doba ohřevu a tím i výsledná cena sanace je zjišťována na základě numerické simulace.

Princip termosanace

Pro úspěšnou likvidaci biotických škůdců je nutné dřevěné konstrukční prvky ohřát v jejich středové části na teplotu 55 °C po dobu minimálně 60 minut. Likvidační teploty se dosahuje regulovaným vháněním horkého vzduchu o teplotě 80 °C až maximálně 120 °C, po dobu několika hodin, v závislosti na teplotě venkovního vzduchu, velikosti sanovaného prostoru a průřezů sanovaných dřevěných prvků.

likvidace-drevokazneho-hmyzu-01

Simulace ohřevu

Pomocí numerické simulace odhadujeme dobu nutnou pro ohřev dřevěných prvků stavby a vytváříme cenovou nabídku.

A. Průřez č. 1 – jedle (Abies alba)

Dle níže uvedených hodnot byla provedena simulace ohřevu průřezu jedlového prvku v programu Elmer a to dle tabulkových materiálových charakteristik pro jedlové dřevo (Abies alba) při počáteční teplotě 20 °C, teplotě okolního vháněného vzduchu 90 °C a požadované teplotě prvku 55 °C. Teploty 55 °C je dle normy DIN 68800-4 nutné dosáhnout v celém průřezu a pro bezpečnou likvidaci dřevokazného hmyzu je nutné ji udržet po celou 1 hodinu. Simulace byla provedena pro čtyři základní případy uložení prvku v konstrukci.

Simulace ohřevu prvku 200 x 250 mm:

Případ č. 1 jedle – 3,63 hod.

Případ č. 2 jedle – 4,45 hod.

Případ č. 3 jedle – 4,52 hod.

Případ č. 4 jedle – 8,28 hod.

Zadávané parametry:

Průřez č. 1 – jedle (Abies alba)

Průřez č. 2 – dub (Quercus petraea)

tabulka

Počáteční teplota dřeva před sanací:                20 °C

Okolní teplota prvku při termosanaci:              90 °C 

Požadovaná likvidační teplota ve dřevě:           55 °C

B. Průřez č. 2 – dub (Quercus petraea)

Za stejných podmínek byla provedena simulace ohřevu průřezu dubové prvku (Quercus petraea) o stejných rozměrech 200 x 250 mm, hledaný čas, kdy teplota ve středu prvku dosáhne 55 °C, byl pro jednotlivé případy vypočten na 5,12 hod., 6,80 hod., 6,88 hod. a 12,03 hod. po začátku ohřívání dřevěného prvku. Pro celkovou dobu zahřívání průřezu je nutné připočíst další 1 celou hodinu.

K modelování a simulaci ohřevu zadaných průřezů horkým vzduchem při termosanace používáme simulační software pro numerické řešení parciálních diferenciálních rovnic a multifyzikálních problémů Elmer, k vizualizaci výsledků pak program ParaView.

Měření teplot při horkovzdušné sanaci

Klíčovým parametrem úspěšně provedené sanace je teplota.

V průběhu sanace měříme jak teplotu sanovaného konstrukčního prvku, tak i teplotu vzduchu v sanovaném prostoru. Termoelektrické snímače, měřící teplotu uvnitř dřeva, umisťujeme v geometrických středech prvků, abychom se ujistili, že bylo potřebné teploty dosaženo v celém jejich průřezu.

Teplotu měříme v pravidelných intervalech a celý proces horkovzdušné sanace je tak průběžně monitorován a dokumentován.

Mimo samotné termoelektrické snímače s výstupem do PC se softwarem automaticky zaznamenávající průběh teplot současně používáme i termovizní kameru FLIR B425 pro snímání rozložení teplot na povrchu konstrukčních prvků i pro monitorování nežádoucích míst úniku tepla mimo objekt v průběhu sanace.

Rozmístění termoelektrických snímačů, tedy počet bodů měření musí odpovídat velikosti sanovaného prostoru a jeho struktuře. U prostoru do 200 m3 je dle normy stanoveno 6 bodů měření, pro každých dalších 200 m3 je nutné přidat minimálně 2 body měření. Ty jsou vždy zakresleny do výkresové dokumentace, tak aby byla umožněna průběžná kontrola teplot. Tento záznam je součástí výstupní závěrečné zprávy a je deklarací úspěšnosti provedené sanace.

Výhody a limity termosanace

Výhody:

  • komplexní sanace všech prvků konstrukcí v jednom procesu
  • sanace dřeva horkým vzduchem je metoda nedestruktivní
  • monitorování teplot v dřevěných prvcích i v sanovaném prostoru během celého procesu
  • doba sanace po dobu několika hodin
  • zachování konstrukce bez nutnosti nákladné rekonstrukce při zachování autentické hodnoty prvků
  • výsledná dokumentace průběhu teplot a celého procesu

Limity:

  • není vhodné provádět sanaci v zimních měsících, z důvodu závislosti délky sanace na venkovních teplotách vzduchu
  • je nutné zajištění přístupu horkého vzduchu (stavebně-technické otvory)
  • sanaci není možné provést v případě, že se v sanovaném prostoru nachází stavební materiály, které neodolávají vysokým teplotám
  • v méně přístupných místech (ohřev ze dvou stran) je nutné počítat s delší dobou ohřevu
  • není možné provést lokální likvidaci dřevokazného hmyzu v trámu, části roubení, sanovat je možné pouze celý uzavřený prostor, případně prostor rozdělit na dílčí etapy

Jak probíhá termosanace

Postup prací při sanaci probíhá v těchto krocích:

  1. předsanační prohlídka objektu
  2. návoz technologie, ustavení horkovzdušných přístrojů
  3. montáž rozvodů horkovzdušného potrubí (v případě větší výšky vstupního otvoru nutno zřídit pomocnou konstrukci lešení pro vedení potrubí)
  4. zřízení dělicí tepelně – izolačních horizontálních předělů
  5. izolace míst možných úniků tepla (světlíky, arkýře, okna, ciferníky, lucerny,…)
  6. instalace termoelektrických snímačů
  7. zřízení měřícího stanoviště
  8. nahřívání – horkovzdušná sanace
  9. (doporučujeme provést chemickou ochranu jako prevenci)
  10. demontáž zařízení a úklid.

Ze strany majitele objektu je pro sanaci nutné:

  • vyklidit a zpřístupnit sanovaný prostor
  • vyčistit sanovaný prostor od hrubých nečistot (zbytky sena, slámy, asfaltové lepenky, papíru, ptačího trusu, apod.)
  • ze sanovaného prostoru odstranit předměty náchylné na destrukci teplem (plastové kryty vypínačů apod.)
  • umožnit příjezd termosanační techniky
  • zajištění elektrické přípojky 380 V, jištění 32 A, 5 kolík

Tesařské práce

V rámci kompletní služby sanace dřevěných konstrukcí provádíme také tesařské práce. A to v případech, kdy je v rámci posudkové činnosti navržena sanace ve formě celkové výměny nebo protézování prvků. Jedná se o případy, kdy se prvek vykazující stopy biotického napadení rozpadá se na drobné skelety a prach, v případě napadení dřevokaznými houbami na kostky s různou velikostí lomu. V těchto případech dřevo ztrácí svoji integritu a mechanickou funkci v konstrukci.

Výměny provádíme citlivě původními řemeslnými postupy z jakostního řeziva splňujícího normy. Využíváme naše zkušenosti z rekonstrukce historických krovů a roubených objektů, za použití klasických tesařských spojů zajištěných dřevěnými kolíky. Díky svému přístupu k řemeslné práci umíme vyhovět požadavkům památkové péče.

Požární bezpečnost

V reálných podmínkách sanace je významná otázka požární bezpečnosti. Z tohoto důvodu nesmí v sanovaných prostorách horký vzduch na výstupu překročit teplotu 120 °C. Riziko tepelné degradace a požáru nehrozí, protože vháněný vzduch nedosahuje teploty vzplanutí dřeva. V případě, že se v sanovaných prostorách nachází konstrukce citlivé na působení vysokých teplot, probíhá sanace při snížených teplotách a to v rozmezí 80 − 100 °C.

Naše technika

Teploty 55 °C ve středové části prvků se dosahuje regulovaným vháněním horkého vzduchu o teplotě 100 °C – 120 °C po dobu několika hodin, v závislosti na teplotě venkovního vzduchu, velikosti sanovaného prostoru a průřezů sanovaných dřevěných prvků. Horký vzduch se generuje ve speciálních horkovzdušných agregátech, které pomocí výkonných ventilátorů dopraví horký vzduch až do sanovaného prostoru a to pomocí dílů hliníkové potrubí o průměru 33 cm a délky do 2 m. Společnost vlastní dva typy zařízení Heimer o výkonu horkého vzduchu 12,500 m3/h a Nolting o výkonu 4,500 m3/h – 7.500 m3/h.

Chemická ochrana dřeva

Dřevo je díky svému přírodnímu původu materiál, který přirozeně stárne a je třeba jej chránit před působením negativních vnějších vlivů. Kromě nutné konstrukční ochrany  je třeba dřevo chránit před biotickými škůdci preventivní chemickou ochranou. Provádíme ochranné a preventivní postřiky dřevěných konstrukcí účinnými insekticidními přípravky schválenými a doporučovanými pro český a slovenský trh.

Prevence nového napadení

Aby nedošlo k novému napadení ošetřené dřevěné konstrukce, doporučujeme:

  • preventivní chemickou ochranu vhodným insekticidním přípravkem ihned po horkovzdušné sanaci
  • pravidelné preventivní opakování chemické ochrany (přípravky mají deklarovanou životnost 3 – 5 let)
  • technické a konstrukční opatření vedoucí k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy, zvýšením relativní vlhkosti vzduchu ve stavbě a možnosti zatékání do krovových konstrukcí
  • zamezení kondenzace vzdušné vlhkosti
  • dostatečné větrání sanovaného prostoru
  • v případě výměn nebo protézaci prvků používat stavební řezivo s odpovídající vlhkostí podle normy ČSN 49 1531 – 1 (Dřevo na stavební konstrukce), která povoluje vlhkost dřeva na stavební konstrukce nejvýše 20 %. Dřevo o vyšší vlhkosti se stává atraktantem pro dřevokazný hmyz a houby.
likvidace-drevokazneho-hmyzu-02

Příklady špatné ochrany dřevěných konstrukcí, udržovaných dřevěných konstrukcí a nově vystavěných konstrukcí

 

 

Napište nám

Partneři

  • propamatky.cz
  • vsb-stavebni-ostrava
  • vsb-elektrotechnika
  • tu-zvolen
  • karlova-univerzita
  • elektrotechnika
  • fast
  • cvut-praha
  • univerzita-bratislava
  • univerita-zilina
  • mendelu
  • drevarsky-ustav-breznice
  • mbu
  • macro-praha
  • vta
  • msk
  • avo