Úvod Reference Sanace kaštieľa v Ruských Pekľanech

Sanace kaštieľa v Ruských Pekľanech

Rozhodně nejvzdálenější sanací, kterou jsme prozatím realizovali, byla horkovzdušná sanace krovu klasicistního kaštieľa v Ruských Pekľanech (okres Prešov, Slovenská republika). Kaštieľ v Ruských Pekľanech je národní kulturní památkou vystavěnou v roce 1799 jako zemanské sídlo rodu Pillerovců. Tento zemanský rod získal majetek v okolí Ruských Pekľan z rukou Marie Terezie okolo roku 1800 a vybudoval zde rozsáhlý hospodářský dvůr s vlastním mlýnem, lihovarem, pilou, sýpkou a dalšími hospodářskými budovami. Jako sídlo rodiny byl Ignácem Pillerem (1768 – 1820) vystavěn kaštieľ v rokokovém stylu.

Jedná se o dvoupodlažní stavbu obdélníkového půdorysu s rizalitem v obou delších stranách. Obě podlaží jsou zaklenuta cihelnými klenbami, spodní sloužilo jako kuchyně, sklady potravin a technické zázemí domu, horní potom jako reprezentativní a obytné prostory. Kaštieľ byl původně vystavěn v rokokovém stylu, až později byl přestavěn do klasicistní podoby. Největší přestavba do současné podoby proběhla v roce 1905. Po druhé světové válce došlo k vyvlastnění kaštieľa a byly v něm umístěny státní výzkumné ústavy pro lesní výrobu a polesí Krajské správy lesů v Prešově. Potomkům rodu Pillerovců byl navrácen až v rámci restitucí.

Krov objektu je mansardový se stojatou stolicí a dvěma patry hambalků, s průběžnou vzpěrou středových sloupků plných vazeb. Střešní plášť tvořilo bednění a azbestový eternit, kterým byla střecha pokryta při opravách v roce 1913.

Horkovzdušná sanace krovu byla zahájena po sedmihodinové cestě přes Slovensko v pondělí 8. 8. 2016 příjezdem techniky na místo sanace. Po prohlédnutí objektu z hlediska připravenosti, dotěsnění prostupů ve střešním plášti a okenních otvorů ve štítu kaštieľa byly instalovány termoelektrické snímače a rozmístěno horkovzdušného potrubí. To muselo být vzhledem k výšce objektu jištěno k lešení na vnějších stranách budovy. Jako prostupy pro potrubí střešním pláštěm byla zvolena poměrně malá okénka střešních vikýřů. Díky speciálním harmonikovým dílům se nám podařilo si s malými rozměry okenních otvorů poradit a nemuseli jsme tedy nijak zasahovat do střešního pláště budovy. Druhý den byly spuštěny celkem tři horkovzdušné agregáty a začalo samotné nahřívání dřevěných prvků, které se vzhledem k objemu vytápěného prostoru a klesajícím nočním teplotám protáhlo až do dalšího dne kdy kolem poledne bylo na všech nepříznivých místech v konstrukci již dosaženo 55 °C po dobu jedné hodiny a bylo možné horkovzdušné nahřívání konstrukce ukončit. Následovala kontrola sanovaného prostoru a demontáž termoelektrických snímačů a horkovzdušného potrubí. Po vychladnutí dřevěných konstrukcí následoval další den preventivní nástřik dvěma vrstvami insekticidního přípravku proti opětovnému napadení dřevokazným hmyzem v budoucnu.

Závěrečným krokem sanace bylo předání objektu majiteli, kterému tímto přejeme mnoho dalších radostí a úspěšných kroků při záchraně historického rodinného sídla.