Úvod Reference Sanace Termosanace Holého mlýna

Termosanace Holého mlýna

Datum: 25.6.2013

Nedaleko vesničky Římov na Vysočině se na potoce Římovce rozkládá pod hrází rybníka Krumlovky ojedinělý soubor historického zděného vodního mlýna a roubené vodní pily – tzv. Holý mlýn. Vysoko je z historického hlediska ceněno především zachovalé spojení mlýnského a pilného provozu s kompletně zachovalou původní technologií. Chybí pouze původní mlýnská kola, zničená v dobách komunismu.

Historie mlýna spadá daleko za 18. století, kdy je poprvé vyobrazen na historické vojenské mapě. Jako Holý (Holei) mlýn je zmiňován již na počátku 19. století. Vrchol slávy a prosperity zažíval mlýn v období 1. republiky, kdy byla jeho technologie částečně doplněna o motor, takže se mlynáři nemuseli spoléhat jen na nestálý přítok vody. Po 2. světové válce však nastal soumrak mlynářského řemesla. Mlynáři byli perzekuováni a pro jistotu byla mlýnu i pile zničena vodní kola, aby tak bylo zabráněno jejich provozu. Tento osud stihnul mnoho podobných mlýnských objektů. V případě Holého mlýna naštěstí zůstalo uchováno kompletní vnitřní dřevěné vybavení mlýnice.

Ve 2. pol. 20. století mlýn dosti chátral. Nový majitelé jej získali koupí od potomků původních majitelů až s počátkem 2. dekády 21. století a ihned se pustili do rozsáhlých oprav, které historický objekt velmi potřeboval. Kromě stavebních úprav objektu se noví majitelé museli prioritně zaměřit i na záchranu originálního dřevěného mlýnského vybavení mlýnice a krovů objektu mlýna. Ta byla totiž po více než desítky či stovky let vystavena intenzivní činnosti škodlivého dřevokazného hmyzu – červotoče umrlčího. Tímto hmyzem byla narušena veškerá dřevěná mlýnská technologie, nacházející se od suterénu až po hřeben podkroví, mlýnské vybavení, ale i masivní nosné stropní trámy jednotlivých pater. V neposlední řadě se v posledním podkrovním patře v mladší době rozšířil i tesařík krovový, který částečně poškodil jak některé prvky krovů, tak některé masivnější části mlýnské technologie v podkroví.

Majitelé si uvědomili, že hlavní hodnotu objektu tvoří právě dochovaná původní mlýnská technologie, a proto se rozhodli jí urychleně ošetřit, zlikvidovat postup dřevokazného škůdce a zachránit jí pro příští generace. Jako nejvhodnější metoda likvidace dřevokazného hmyzu se v tomto případě ukázala termosanace. Horký vzduch v uzavřeném prostoru mlýnice ošetří nejen vlastní původní nosné trámové stropy (údajně z konce 18. století), ale i záklop stropů (podlah), krovy a především složitou a propletenou dřevěnou mlýnskou technologii prostupující čtyřmi patry.

Termosanace byla zahájena dne 23. června 2013 příjezdem termosanační technologie a pracovníků na vlastní místo sanace. Celý den zabralo pouze vlastní připravení objektu na termosanaci. Nejprve bylo nutné ustavit horkovzdušné agregáty. Na základě předchozí prohlídky mlýna bylo rozhodnuto použít 4 menší a rozmístit je tak, aby byl zajištěn plynulý prohřev všech konstrukcí mlýnice a všech pater – 3 byly umístěny do dvora, vedle pavlače: jeden vedl rozvod do přízemí, kde byl hlavní převod zaniklého mlýnského kola. Zde byl prostor cca 7 x 8 m, ohrazený studenými masivními zdmi. Negativním prvkem byla přítomnost vody, která do interiéru prosakovala severní stěnou, od hráze rybníka. Druhý a třetí stroj byly vyvedeny do patra mlýna, kde byl prostor vyplněn množstvím původní dřevěné mlýnské technologie a především zde bylo 7 masivních nosných stropních trámů (průměr cca 30 x 20 cm). Do druhého patra se nebylo možno vzhledem k zamřížovaným oknům dostat, proto byly do patra instalovány přístroje hned dva, aby se zde horký vzduch později kumuloval a plynule prostupoval do patra vyššího. Pro posílení vyhřívání nejvyššího podkrovního patra, byl instalován samostatně stroj až na hráz rybníka a přes okno ve štítě se potrubím prošlo až do podkroví, kde byl jeden vývod umístěn v mlýnské části a druhým se pokračovalo až do podkroví nad obytnou částí. Následovalo pečlivé zaizolování všech oken a dveří a v neposlední řadě instalace přesných elektronických termočlánků a zřízení měřické centrály vně sanovaný prostor (v kryté pavlači)

Vlastní nahřívání bylo zahájeno dne 24. června 2013 za poměrně velmi chladného počasí (10 – 11 °C) a občasného deště. Toto počasí termosanaci příliš nepřálo, nehledě na skutečnost, že střešní krytina byla tvořena pouze kladenou keramickou krytinou na latích. Čili vháněný horký vzduch přes střechu dost unikal. Stroje byly spuštěny v cca 6:30 ráno, nahřívání probíhalo plynule a potvrdil se průběh cirkulace a pochodů horkého vzduchu. Na začátku byla teplota interiérů přibližně 16°C – 17°C, teplota dřevěných prvků 18 – 20°C. Nejrychleji se prohřívaly trámy a konstrukce ve 4. NP ačkoliv zde byla teplota vzduchu nejnižší (dána výkonem pouze jednoho stroje na hrázi a poté horkým vzduchem, který zde vystoupal z nižších částí mlýnice) a dále pak konstrukce směrem od 4. NP dolů. Nejpomaleji se na počátku prohřívaly konstrukce v nejspodnějším a nejvlhčím přízemí. Až s postupujícím časem se prvky v přízemí „zrychlily“ a na místo nejpomaleji se prohřívaných prvků dostaly masivní stropní trámy 2. NP. Celková délka termosanace se pohybovala přes 15 hodin.

Díky termosanace se podařilo cennou historickou technickou památku. Bude však nyní na jejích majitelích, aby tuto ošetřenou technologii zachovali pro příští generace a v pravidelných intervalech jí insekticidními nátěry chránili před možnou další nákazou. Holý mlýn má šanci stát se cennou technickou památkou v regionu Třebíčska a přilákat tak mnoho turistů a obdivovatelů.

Napište nám

Partneři

  • propamatky.cz
  • vsb-stavebni-ostrava
  • vsb-elektrotechnika
  • tu-zvolen
  • karlova-univerzita
  • elektrotechnika
  • fast
  • cvut-praha
  • univerzita-bratislava
  • univerita-zilina
  • mendelu
  • drevarsky-ustav-breznice
  • mbu
  • macro-praha
  • vta
  • msk
  • avo