Úvod Reference Termosanace ve Vraclavi

Termosanace ve Vraclavi

Jednou z nejvýznamnějších zakázek roku 2015 se stala horkovzdušná likvidace dřevokazného hmyzu v objektu památkově chráněného bývalého poutního kostela sv. Mikuláše v obci Vraclav nedaleko Vysokého Mýta. Tato cenná památka patří v současnosti obci, která se o ní pečlivě stará a obnovuje ji. Už mnoho desetiletí je kostel odsvěcen a slouží jako lapidárium a výstavní prostor. Současný kostel byl vystavěn na místě malé kaple z počátku 17. století, která byla postavena v hlubokém zářezu údolí, ze kterého vyvěral pramen léčivé vody. Stavba probíhala v letech 1724 až 1730 podle plánu pražského architekta Carla Antonia Canavalleho. V blízkosti kostela byly postaveny i menší lázně. Sláva poutí i lázní však upadala již s koncem 18. století a do konce 19. století se takřka vytratila. Kostel chátral a hrozil takřka jeho zánik. Na konci 70. let 20. století kostel převzala obec a z iniciativy Muzea ve Vysokém Mýtě zahájila jeho rozsáhlou opravu a rekonstrukci za účelem zřízení výstavních prostor.

Ačkoliv již mnohé bylo na kostele opraveno, stále probíhají další rekonstrukční práce. V 80. letech byly při velké opravě rekonstruovány i krovy nad hlavní lodí a věžemi, avšak tyto práce byly zaměřeny především na doplnění destruovaných prvků, zajištění statiky a obnovu střešního pláště. V dřevěných konstrukcích krovů však dosud nebylo řešeno aktivní napadení dřevokazným hmyzem. Ten se brzy rozšířil ze špatně ošetřeného nového dřeva do historických konstrukcí původního krovu. V současnosti, ačkoliv nebyla aktuálně ohrožena samotná statika krovů, se dřevokazný hmyz – tesařík krovový – rozšířil na celou dřevěnou konstrukci krovů a časem by mohlo dojít až k dosažení havarijního stavu. Toto si vlastník kostela naštěstí uvědomil a zvolil cestu včasné prevence a zachování historického krovu pro další generace.
Nejcennější částí celého krovu je z velké části dochovaná původní barokní tesařská konstrukce mohutné kopule nad centrální lodí, na níž navazuje na jihu pravoúhlý presbytář a na opačné straně sedlový krov mezivěží. Pravoúhlé jehlance střech nad oběma věžemi pak tvoří samostatné konstrukce.

Provedení horkovzdušné likvidace dřevokazného hmyzu ve výše popsaných prostorech bylo naplánováno na samotný počátek října 2015. Při její realizace se nám podařilo úspěšně vyřešit několik úskalí:

Z počátku bylo nutné řešit provedení termosanace s ohledem na samotné umístění kostela, kdy je podélnou osou umístěn na dně hlubokého údolíčka a obklopují ho vysoké kamenné rampy s barokním schodištěm, čímž byl vyloučen příjezd termosanační techniky až ke kostelu. Toto zdánlivé úskalí bylo vyřešeno jednoduše autojeřábem, který menší mobilní horkovzdušné agregáty (které jsme zvolili místo jednoho velkého a těžkého) přes barokní schodiště přenesl.

Další věcí, na kterou bylo nutné brát zřetel, byla nedávná obnova střešního pláště, který jsme vytvářením vhodných otvorů pro horkovzdušné potrubí nechtěli zbytečně narušit. Proto jsme se rozhodli pro volbu jen jednoho přístupového místa a to otvoru v zadní části presbytáře. Jelikož však byla plánována komplexní sanace celého krovu kostela (což je vždy nejrozumnější řešení) a z tohoto zadního otvoru nebylo možno zároveň efektivně provést termosanaci i obou kostelních věží, bylo dohodnuto, že kostelní věže budou provedeny jako samostatná termosanace a přístup k nim bude přes okno ve zvonovém patře východní věže.

Posledním úskalím byly již poměrně nízké říjnové teploty. Delší čas termosanace, než třeba ve vrcholném létě, byl však vyvážen snahou majitele ošetřit napadené dřevěné konstrukce krovu kostela co nejdříve a tedy ještě v tomto roce.

Termosanaci samotnou jsme tedy rozdělili do dvou samostatných fází:
1)    termosanaci krovu presbyteria a kupole lodi z postavení agregátů při fasádě samotného závěru kostela
2)    termosanace prostoru mezi věžemi a obou věží z postavení agregátů při východní fasádě východní věže
Pro obě tyto etapy bylo vystavěno u fasády kostela pomocné lešení, které bezpečně zajistilo montáž horkovzdušného potrubí (korunní římsa dosahovala výšky cca 12 m od terénu).

Realizace termosanací pak probíhaly následovně:
– ustavení horkovzdušných agregátů při pomocném lešení, montáž potrubí, průchod potrubí střešním pláštěm, rozmístění potrubí v sanovaných prostorech, izolace sanovaného prostoru, instalace elektronických teplotních čidel.
– vlastní proces nahřívání a jeho sledování a záznam na počítači.

První, rozsáhlejší etapa nahřívání trvala celkem přes 18 h než všechny měřené dřevěné prvky dosáhly hodnot likvidačních teplot, tedy přes 55°C. Druhá etapa nahřívání trvala cca 15 hodin. Obě termosanace teprve poté mohly být označeny za úspěšně provedené a mohla být zahájena demontáž a úklid termosanační technologie.

Jsme rádi, že za pomoci naší společnosti se kostel sv. Mikuláše přiblížil své celkové záchraně a uchoval si mnohé ze svých cenných historických konstrukcí i do budoucna.

Napište nám

Partneři

  • propamatky.cz
  • vsb-stavebni-ostrava
  • vsb-elektrotechnika
  • tu-zvolen
  • karlova-univerzita
  • elektrotechnika
  • fast
  • cvut-praha
  • univerzita-bratislava
  • univerita-zilina
  • mendelu
  • drevarsky-ustav-breznice
  • mbu
  • macro-praha
  • vta
  • msk
  • avo