Úvod Reference Aktuality Vánoce očima historika, teologa a našeho přítele Marka Matějka

Vánoce očima historika, teologa a našeho přítele Marka Matějka


V podvečer 7. 12. 2017, v den svátku svatého Ambrože, se v malebném prostředí auly katolického gymnázia v Třebíči uskutečnila přednáška našeho kolegy, historika a teologa ThLic. PhDr. Marka Matějka, Ph.D., Th.D., nazvaná Advent a vánoční svátky o století zpátky.

Na první pohled téma přímo nesouvisí s činnostní společnosti Thermo Sanace s.r.o., avšak rodák ze Zňátek u Náměště nad Oslavou hned v úvodu spojil záchranu nemovitého bohatství s kouzlem skromných roubených obydlí našich předků, jejichž atmosféra v období vánočních svátků je přímo okouzlující a jen těžce nahraditelná čímkoliv z dnešního „moderního“ světa.

V průběhu příjemného večera byli posluchači vtaženi do výkladu řady zajímavých tradic a zvyků, například adventních svíček, zmíněny byly také tajemné adventní postavy a rituály s nimi spojené.  Přednášející podotknul k nadcházejícímu svátku sv. Lucie, že v jedné ze svých tradičních podob to byla doslova hororová postava. Sv. Lucie se postupem času proměnila v postavu zahalenou v bílé plachtě, která husím perem ometala všechny kouty v domácnostech a hospodářstvích, aby odehnala vše špatné, včetně čarodějnic. Svatá Lucie se stala patronkou tkalců i švadlen a dbala, aby v tento den nepředl žádný kolovrátek, proto se také kolovrátky vynášely na půdu.  Ty, co neposlechli, potrestala Lucina dobře mířeným úderem velkou vařechou na žebra. Zaznělo toho mnoho i ke svátku sv. Mikuláše, kterého v minulosti doprovázeli kozel, čáp, osel, žid s velkým nosem a kostelník nebo laufer práskající bičem a ohlašující jeho příchod. Časté masky smrti a ďábla ve formě pekelníků v kožešinách a slaměných oděvech připomínaly lidem jejich posmrtnou existenci s hrozbou pekla, jako místa trestu pro duše hříšníků. Obdarování dětí spočívalo jen v sušeném ovoci, jablkách, pečivu, figurách z kynutého těsta a to až po modlitbě nebo říkance. Nejednomu při tom vyvstala v hlavě myšlenka, zda by dnešnímu fenoménu obezity neprospělo se k této tradici opět vrátit alespoň v období tohoto svátku.

Koleda vždy byla vnímána jako dar, požehnání, vinš v podobě říkanky nebo písně vyjadřující sounáležitost s druhými. Ta ostatně byla prolnuta celými svátky. Přednášející velmi hezky posluchače vtáhl do období příprav na dobu Vánoc před adventem, do období svátku sv. Martina a velmi krásné tradice draní peří. Takzvané dračky se pořádaly v rodinách, kde byla dívka na vdávání. Jednalo se čistě o dámskou sešlost, na které mohli muži pouze roznášet občerstvení, kapku dobrého moku a být k ruce. K dlouhým stolům s vysypaným peřím, tak známých ze starých fotografií, které dokreslovaly prezentaci, zasedly všechny přítelkyně, sousedky a příbuzné. Z péřových stopek odtrhávaly jemné chmýří a odrané peří sypaly do připravených cích.  Velká část přednášky byla samozřejmě věnována samotnému Štědrému dni, který byl opravdu štědrý, ale výhradně na postění se od jídla a od práce, tím začalo radostné  a zbožné rozjímání. Po štědrovečerní večeři si lidé povídaly o duchovních hrách s vánočním příběhem nebo věštily budoucnost, zejména v oblastech manželství, zdraví, úrody a smrti.

Pro mnoho posluchačů bylo překvapivý hluboký význam a podtext štědrovečerní výzdoby: usednutí ke svátečnímu stolu, kterým začalo období oslav narození Páně; ustálení oslav data Božího narození na den 25. prosince, na památku štědrosti Boha, který dal světu svého syna, kdy se lidé mezi sebou navzájem obdarovávají; posvátnost svátečního ubrusu pro hospodářství, vrkoč jako tradiční sváteční ozdoba obydlí našich předků. Zmínka byla i o děkování a pokoře, o tom jak hospodář děkoval i studánce za vodu a jak hospodyně nakrmila zrním ptáky. Mnoho toho bylo řečeno i k dalším svátkům, např. k svátku sv. Štěpána, kdy pacholkům končila služba „Na Štěpána každý sobě za pána“. Na Nový rok mohly službu změnit i děvečky. Pro zúčastněné byla doslova šokující informace jak v jednoduchosti milému či milé naznačit, že se s ním či s ní v dalším roce počítá. Na Štěpána ráno hospodyně podávaly svým mužům kalhoty, podáním sukně jim to muži oplatili na Nový rok. Velmi překvapivě byl vyvrácen původ tradičních „pardubických“ perníčků, které ovšem pocházejí z Trutnova, nebo že vánoční stromeček, jak jej dnes známe, se v naší krajině usadil až po 2. světové válce, a nespočet dalších zajímavostí, pověstí, zvyků a obyčejů, které samy o sobě podtrhují velikost adventu a svátků vánočních v jejich nejprostší podobě.

Příjemné bylo i překvapení, které přednášející připravil ve formě receptů na perníčky, pletenec, štrůdl a jiné vánoční pečivo, podle kterých je možné tyto božské dobroty upéct. Velmi srdečný a příjemný výklad našeho kolegy Marka doplnily čtenými i hudebními ukázkami jeho dvě nesmírně nadané a šikovné dcerky Magdalénka a Markétka. Tohle trio Matějků M+M+M vykouzlilo neopakovatelnou atmosféru a nejednomu z posluchačů se tak vůbec nechtělo prostory auly katolického gymnázia opouštět.

Hynek Kundera a Andrea Nasswettrová

Napište nám

Partneři

  • propamatky.cz
  • vsb-stavebni-ostrava
  • vsb-elektrotechnika
  • tu-zvolen
  • karlova-univerzita
  • elektrotechnika
  • fast
  • cvut-praha
  • univerzita-bratislava
  • univerita-zilina
  • mendelu
  • drevarsky-ustav-breznice
  • mbu
  • macro-praha
  • vta
  • msk
  • avo